Světla a lesk Obecního domu, dav šuměl a ve vlnách pomalu usedal do hlediště. A pak.. Symfonický orchestr hladil uši, Hradišťan naladil duši, Jumping drums roztančili srdce, Altai Kai udivili oči a černošská zpěvačka roztleskala sál..

"Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví,
že co je bez chvění,
není pevné..."

Preludium, interludium, postludium a dialogy.. Cimbál s rytmem bubnů, stříbrný zvuk smyčců.. Když smícháte lidové písně s klasikou a kostelní gospely říznuté operou s nevídaným hrdelním zpěvem Altajských hudebníků, stojí vám uši i oči navrch hlavy.. Včeličkám byla zima a černošská čeština zněla k pousmání, přesto člověk nevěří, co za styly se dá spojit. A Smetana pohlíží shůry na bouřící síň..

O přestávce tváří v tvář, poprvé stojí naše rodiny.. Přestáli jsme to s úsměvem..

Dialogy nekončí..