...budu tetou...

Moje milá Evelinko,
toto je můj vnitřní prostor, nekonečný a nepochopitelný. Někdy dovede být krutý a zoufale smutný, jindy by radostí vyletěl na Měsíc.

Neuvěřitelné se stalo skutkem, v naší rodině čekáme miminko.. naši budou bába s dědou, my teta se strejdou a.. můj brácha se stane otcem. Můj milovaný bratříček, který mě jako malou buď trápil nebo si mě nevšímal (což bylo někdy lepší :)). Můj milovaný bratříček, který nejdřív rodičům dělal jen radost a pak hlavně starost. Můj velký bratr, který si vždycky žil jen svůj život a dbal na svou karmu. Můj velký bratr, chytrý, vzdělaný, úspěšný, samostatný.

Těžko se žije v jeho stínu a těžko se vyrovnává s faktem, že člověk je a bude vždycky dvojkou.. Těžko se vyrovnává s faktem, že v načasování a dávkování štěstí rodičům je brácha přes všechna očekávání prostě lepší.. A pro mého muže zůstává nepochopitelné, proč je pro mě tohle zjištění tak nepříjemné a zásadní. Ale každá rodina má svoje tajemství, chvíle, které bolí, okamžiky plné křivd, spoustu nevyřčených slov a ještě větší kopec těch vyřčených.. A tak si každý v dětství nabaluje tu hroudu na záda a nese si ji životem. Někdo ji odhodí záhy a někdo se v ní rýpe až do smrti. A já se té své dětské hroudy zatím nedokážu zbavit. Ale snažím se ji aspoň pojmenovat. Je to hořkost? Že mě rodiče málo chválili? Že jsem nikdy neměla samé jedničky, abych si to zasloužila? Že jsem nebyla dostatečně chytrá nebo aspoň hezká? Že jsem nežila život podle jejich představ? Že jsem nikdy neudělala nic úžasnýho, aby na mě byli pyšný? Že jsem jim nedala vnoučky dřív než brácha? Ale dětství přece nemá být soutěž, kdo bude lepší, tak dostane pohlazení..

A dospělost? Táta (cituji): "Tak to musíme zapít, schováváme si lahev vína od roku 1975!!! na tuhle příležitost.. a ty (Maatjo) máš už smůlu.." Ano, moje svatba budiž zapomenuta, ať žije velký bratr.

Letos byl krásný rok. Jsem šťastná, že budu tetou. Že můj muž bude strejda, rodiče bába s dědou a.. že můj brácha bude konečně otcem. Moc se na to těším! :)
Upřímně tvoje Maatja