Tak jsem už dvojnásobná teta. A můj muž je dvojnásobný strejda..

Kromě neteřinky máme už i synovce. Dneska ráno kolem šesté se narodil mužově ségře kluk. Podrobnosti zatím nevím, prý to bylo císařem po komplikacích při normálním porodu. Oba jsou v pořádku a švagřík je hrdým otcem.

"Tak je tam?", zeptala se sestra za plentou. Nevěděla jsem, jestli mluví na mě, ale opakovala v zápětí: "Je tam prcek?". Odpověděla jsem nesměle, jako bych tomu ještě sama nevěřila: "Je tam." A sama pro sebe jsem se usmála..

9. nebo 11. března, jednoho z těch dvou dnů se to stalo. Moc jsem nevěřila, že se to povedlo, protože každoměsíční předmenstruační potíže signalizovaly opak. Ale moje dny nepřicházely. Naopak nabíraly zpoždění, nejdřív dva, pak už pět dní. Test to potvrdil, dvě čárky.. Najednou jsem nevěděla, jak se mám cítit. Měla jsem radost, ale i obavy. Náš tvoreček se usídlil v mém břiše a bude tam růst, dokud nebude dost silný na to, abychom ho poznali osobně. Můj muž se culí, a pak se zeptá: "A jakej teď bude postup?"..